Čeleď: Apiaceae - miříkovité (okoličnaté)
 
Výskyt: Rod Pimpinella zahrnuje okolo 70 druhů, které rostou téměř na celém světě. V ČR roste roztroušeně až dosti hojně od nížin po podhorské oblasti, v horských polohách jen ojediněle.

Stanoviště: Bedrník roste na suchých loukách, mezích, vřesovištích, pastvinách, skalnatých svazích, náspech, podél cest i ve světlých lesích v křovinách, na půdách sušších, chudších až skeletových, mělkých, kamenitých, kyprých, málo výživných. Lze jej pěstovat na zahrádce i v truhlíčcích.
 
Popis:  Je to vytrvalá bylina 20 až 80 cm vysoká. Kořen je vřetonovitý a tlustý a na jaře z něj nejprve vyrůstaní lichozpeřené přízemní listy s lístky rozmanitého tvaru. Později vyroste z růžice listů přímá, plná, rozvětvená lodyha, která může být lysá nebo šedě pýřitá. V horní části je jen málo olistěná. Přízemní a dolní lodyžní listy jsou dlouze řapíkaté, lichozpěřené, s 3 až 6 jařmy přisedlých lístků. Horní listy jsou velmi redukované, mají čepel značně zmenšenou, obvykle více členěnou, řapík je pochvovitě rozšířený. Větve jsou zakončeny složenými okolíky bez obalů i obalíčků, s 6-22 okolíčky velmi drobných květů. Korunní lístky jsou bílé, nažloutlé nebo růžové, čnělky jsou při odkvětu kratší než semeník. Kvete v červenci až říjnu. Plodem jsou vejčitě kulovité dvounažky. Kořen silně páchne.
 
Sběr: Listy se sbírají na jaře ještě před vytvořením lodyhy. Sbírá se i kořen, a to buď na jaře (březen až duben) nebo na podzim (září až říjen). Suší se ve stínu. Při umělém sušení by teplota neměla překročit 40°C.
 
Účinné látky: Až 0,4% silice, furokumarin, pimpinellin, kumariny, třísloviny, saponiny, vitamín C, karoten, deriváty eugenolu, soli vápníku a draslíku, pektin, sliz.
 
Použití: Je přirozenosti horké a suché na třetím stupni. Má moc ztenčující, rozplývající, studené sráživosti, pronikající a přitahující. Jako koření se používají především čerstvé listy. Napomáhají látkové výměně, upravují poruchy trávení, podporují chuť k jídlu, zvyšují sekreci trávicích šťáv. Užívají se v množství asi jedna lžíce listů na osobu. Lístky bedrníku se přidávají do polévek, omáček, různých pomazánek, koření se jimi vařená zelenina a ryby. Chutnají kořenně nasládle a mírně pálivě. Kořen je spíše léčivá droga, i když se jím kdysi kořenilo pivo. Výrazně kořenně páchne a ostře palčivě chutná. Působí detoxikačně, snižuje soudržnost močových a ledvinových kaménků, zvyšuje sekreci sliznic v oblasti dýchacího ústrojí (zvyšuje vykašlávání), zvyšuje imunitu a při zevním použití působí desinfekčně a hojivě (je vhodný ke koupeli na obtížně se hojící rány).
 
Dávkování: Bere se ve formě prášku (2x až 3x denně na špičku kulatého nože) nebo ve formě nálevu (1 čajová lžička drogy na šálek vody, denně se pijí 2 až 3 šálky), případně ve formě tinktury (20 až 25 kapek 4x denně). Pro zevní použití se připravuje nálev.

Kontraindikace: 
 
Magické vlastnosti:
Signatura: Merkur
Živel: vzduch
Rituální použití: ochrana, léčebné účinky
 
Zdroj:
Mathioli: Herbář neboli bylinář
S.Cunningham: Magické rostliny
Internet (viz rubrika Zajímavé odkazy)